Členové skupiny Babylon

Pavel Klinger

Přezdívka: Bigger

Stav: Člen skupiny

Využití: Kytara Zpěv

Datum narození: 27.09.78

Životopis:

Narodil jsem se do hluboké totality své matce a otci. Již od útlého věku jsem rostl nejprve do výšky, později už jenom do šířky. Jinak jsem byl bezproblémové dítě. Až na malý exces ve čtvrté třídě, kdy jsem poplival pani družinářku Zvolánkovou za to, že chtěla abych jí neříkal paní družinářko, ale soudružko družinářko, jak si každý pracující inteligent tehdejší, ke světlým zítřkům směřující, socialistické společnosti zasloužil.

O rok později jsem dostal svojí první třídní důtku. Stalo se to na škole v přírodě, kdy nám dobromyslné členky pedagogického sboru základní školy Chelčického, kterou jsem již pátým rokem navštěvoval, dovolily návštěvu cizích pokojů. Neváhali jsme tedy, a ze spolužákém Jalovcem jsme se vydali na návštěvu zdejšího kuchaře, který nás již šestý den lákal do svého bytu. Po čtyřech hodinách marného hledání, již začínalo být naší paní třídní učitelce jasné že něco není v pořádku. Když jsme se po další hodině a půl s Jalovcem, obohaceni o spoustu nových zážitků, konečně ukázali, měla již pani učitelka místo obličeje výtvarné dílo za které by se nemusel stydět žádný moderní umělec. "Proč řve?" zeptal se mě Jalovec užasle zírající na slzami rozpitý obličej učitelky, jen stěží rozpoznávaje o koho se jedná. Byl jsem bystřejšího úsudku než můj spolužák a v duchu jsem se loučil s dalekohledem, který jsem měl slíbený od rodičů k vánocům. Nepomohla ani má dobrá reputace, ani upozorňování, že jsme měli povolené návštěvy cizích pokojů a že to mají být jen pokoje našich spolužáků nikdo neřekl....dostal jsem svojí první důtku. Tu druhou jsem dostal, když jsem Jalovcovi vyrazil zuby...

Úspěšně jsem zakončil své studium, tehdy ještě osmiletky. A vrhnul jsem se do víru středoškolského života. Nepatřil jsem k silným studentům, zvlášť moje dovednosti v německém jazyce byly všeobecně známy. Jediná souvislá věta, kterou jsem se častým opakováním naučil byla: "Entschuldigen Sie mich bitte, Ich habe keine Hausaufgabe.", se kterou jsem úspěšně prošel čtyři roky studia Německého jazyka. Dlužno dodat že na střední škole jsem poznal Šárku tehdy Cvikovou, Terezu Kottovou a Jindřicha Sadila. Po gymplu jsem začal chodit na mat fyz a stal se ze mě mutant, eště teď se z toho dostávám....